Minulý týden uveřejnily hongkongské úřady, že Snowden nebyl vydán do USA kvůli administrativní chybě. Kdyby Snowden ihned neodcestoval do Moskvy, mohla by být celá kauza už u konce. Podle nových informací ale ekvadorská ambasáda, s pomocí Juliana Assanga, vydala Snowdenovi cestovní doklad, který mu umožnil vycestovat do Ruska i přesto, že Spojené státy revokovaly jeho americký pas. Prezident Correa se mezitím pustil do kritiky nejmocnějšího státu světa a po loňském udělení azylu šéfovi WikiLeaks se dalo očekávat, že azyl nabídne i Snowdenovi, jak jste se mohli dočíst zde. Nový rozhovor s levicovým prezidentem Ekvádoru však ukazuje, že Correa azyl pro Snowdena vylučuje a k situaci se staví velmi rozdílně, než minulý týden.
V celé situaci hraje velkou roli Julian Assange a celá organizace WikiLeaks, která Snowdenovi pomáhá a také jej doprovází v Moskvě. Během Snowdenova krátkého pobytu v Hong Kongu se ekvádorský ministr zahraničí nacházel na služební cestě v Asii a jeho náměstek v České republice. Konzul, který rozhodoval o celé situaci, byl Fidel Narvaez, pracující na ambasádě v Londýně. Tam se také skrývá před vydáním švédským úřadům Assange, blízký přítel Narvaeze. Pod tlakem šéfa WikiLeaks byl vydán pro Snowdena tento cestovní dokument a to bez řádné autorizace ekvádorským ministrem zahraničí. Pouhé spekulace o vlivu Assanga na ekvádorskou politiku se prokázaly být pravdivé. Nicméně Correa vysvětluje chybu jinak.
Podle něj byl Snowden v ohrožení života a po vydání do USA by byl jeho osud nejistý. Narvaez, který doklad vydal, se ospravedlňuje precedentem z druhé světové války. Ekvádorští konzulové v Praze vydávali azyl prchajícím Židům, aby je zachránili před nacistickým režimem, a to proti nařízení minstra zahraničí. Toto porovnání holokaustu s americkou justicí zní velmi přehnaně a pro jiné velmi zábavně.
Prezident Correa dále uvedl, že Narvaez bude potrestán a rozvrátil jakékoliv pochyby o politickém vlivu Assanga. Důvod, proč se Correa najednou postavil proti spolupráci se Snowdenem je mlhavý. Minulý týden Ekvádor unilaterálně odstoupil od dohody o přednostním dovozu ovoce a sušených květin do USA. Dále se pak Correa připojil k mezinárodní kritice ohledně skandálu špionážního programu PRISM a jako ochránce lidských práv a volně přístupných informací byl tím nejpravděpodobnějším kandidátem pro udělení azylu Snowdenovi. Razantní protiamerická rétorika prezidenta Correi však náhle oslabila a jeho podpora Snowdena zmizela. Podle něj je situace velmi složitá a osud bývalého programátora americké Národní bezpečnostní agentury je v rukou Ruska. Důvodem náhle chladného přístupu Correi k celé situaci může být jeho víkendový rozhovor s víceprezidentem USA Joe Bidenem a také hrozba ze strany Spojených státu na zvýšení cla na ekvádorský vývoz na americký trh, který představuje 41% z celkového exportu.
Ideologická přesvědčení opět musela ustoupit ekonomické realitě a role Ekvádoru v kauze Snowden zřejmě skončila.
