Levicová prezidentka Argentiny Kirchner oznámila 8. dubna nový balíček reforem, který byl předložen Kongresu a který postupně čelil značné kritice. První část, justiční reformu, Kongres po dramatické diskusi schválil o měsíc později - a to i přes několikatisícové demonstrace občanů a kritiku ze strany právníků, soudců a nevládních organizací.

O co jde? Reforma mění způsob zvolení členů justiční rady tvořené právníky, soudci, zákonodárci a akademiky, která má mimo jiné za úkol jmenování soudců a kontrolování jejich činnosti. Dvanáct z devatenácti členů této rady bude voleno demokraticky, ale musí kandidovat za nějakou z politických stran. Taková politizace však nahrává současnému nejsilnějšímu politickému uskupení v zemi, Justicialistické straně ovládané prezidentkou Cristinou Kirchner a umožňuje jí tak úplnou konsolidaci moci. 

Reformu v některých směrech mnozí vítají, ale také představuje riziko pro nezávislost justice. Demokratické volby členů justiční rady posílí praktiky dosavadního systému vyznačujícímu se korupcí a protekcí (tzv. amiguismo). Riziko, které přináší politizace, je podle mnohých odborníků příliš velké. Profesor politického práva Jorge Bercholc říká: „Volby vylepší transparentnost, ale systém kontroly a rovnováhy exekuční moci bude oslaben.“ Prezidentka a její peronistická strana už nyní kontrolují většinu v obou komorách Kongresu a kontrola justice by jí dala takřka neomezenou moc v zemi. Změny otevírají dveře prezidentce ke změně ústavy tak, aby mohla potřetí kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015.   

Další část reformy omezuje vydávání předběžného opatření soudem, které představuje v Argentině kvůli korupci velký problém – a je ve velké míře zneužíváno. Avšak i tato část reformy je hojně kritizovaná, zejména pro její vliv na občany a jejich základní práva, která předběžná opatření chrání.   

V ještě kratším čase se podařilo prezidentce schválit zákon umožňující volně ukládat zahraniční měnu v Argentině. Takzvaný Ley de Blanqueo de Capitales, volně přeložitelné jako očištění kapitálu, má za úkol přesně to, co nese v názvu, a to očistit nedeklarovaný kapitál. Tento zákon se podařilo schválit za pouhých 15 dní.

Argentinu svírá nedostatek deviz navzdory vysoké poptávce po dolarech. V zemi platí zákaz prodeje zahraniční měny, což brzdí příliv zahraničního kapitálu a centrální banka tak tento rok ztratila již 8 % svých zahraničních směnných rezerv. Od roku 2002, kdy vláda Nestora Kirchnera přestala splácet svůj dluh mezinárodním investorům a začala znárodňovat mnoho zahraničních firem, nemá tato země přístup k mezinárodnímu trhu dluhopisů. Nový zákon slibuje přísun zahraničního kapitálu a také zapojení více než odhadovaných 200 milionů dolarů, které mají Argentinci schované doma k oživení ekonomiky.

Investoři mají podle nového zákona dvě možnosti. Jednou z nich je investovat nedeklarované dolary do státních dluhopisů s tříletou splatností a 4% úrokem - tímto stát plánuje posílit energetickou infrastrukturu. Další možností je takzvaný CEDIN (Certifikát Investice), který bude vydáván centrální bankou za uložení “nevypraných“ dolarů a bude směnný ve stavebním sektoru a na trhu s nemovitostmi. CEDIN může být kdykoliv vyměněn centrální bankou opět za dolary. Oživit má právě trh s nemovitostmi operující výhradně v dolarech. Kritika se sype ze všech stran. Tento nový zákon činí z Argentiny ráj pro praní špinavých peněz, což může způsobit nedůvěru investorů a paradoxně zapříčinit pokles zahraničních investic. Dalším bodem kritiky je, že tento zákon nijak neřeší stávající fakt, že argentinské peso je nevýhodné pro investice.

Prezidentka se snaží zachránit potápějící se loď, argentinská ekonomika se dále potácí v potížích. První justiční reforma po 30 letech byla vítanou změnou pro silně zkorumpovaný systém, ale fakt, že byla schválena beze změn již za 30 dnů vyvolává mnoho pochybností. Její způsoby vypořádání se s opozicí budí také mnoho odporu a ten, kdo se jí opováží kritizovat, se často ocitne pod dohledem finančních úřadů.

Kirchner si tak upevnila moc v zemi, avšak ekonomická budoucnost je nejistá. Společnost je silně polarizovaná v podpoře prezidentky. Současná levicová vláda nemá problém s uplatňováním autoritativních opatření a zdůvodňuje svou restriktivní politiku idealistickým bojem za rovnost, kterou chce dosáhnout jakýmikoli prostředky. Vše se ale může změnit s klíčovými parlamentními a zastupitelskými volbami v říjnu toho roku.